Denudace, Zahradní idylaPedro Holeček Podle slovníku není „denudace" nic hezkého. Obnažení kosti, zubu nebo nervu. Brrr. V lepším případě obnažování zemského povrchu odnášením hornin jako důsledek působeni větru, mrazu nebo vody. A podle zvuku nového dema je to fajn bluesrocková partička z Havlíčkova Brodu. Patrioti z Vysočiny natočili v nahrávacím studiu Propast své třetí demo Zahradní Idyla. Pět songů do pohody, ať to zní infantilně jak chce. Čtyřčlenná sestava si zpočátku prošla popovým obdobím, později i rockovým běsněním. Je znát, že všechny vlivy vysublimovaly ve výsledek, který má hlavu a patu. Lehce jazzová nálada, trochu bluesové nostalgie, do toho písničkářský a funky punc a nad to vše rock, trochu ve stylu ska, trochu hard. Poeticky laděné texty si hraji s rýmy, textař Jakub Křiž, který v Denudaci zpívá a hraje na kytaru, vybírá slova podle zvláštního klíče. Trochu jako dadaista tahající z klobouku a přitom je skládá za sebou tak, aby se rýmovaly. V zaranžování jeho písniček mu pomáhá zbytek kapely, bubeník Petr Plodík, basák Tomáš Bittermann a saxofonista Petr Chalupa. Nejlepší písnička je hned ta první s názvem Kaprap. Zkuste si ji poslechnout, napište si o demo. Obnažte si zuby. |